Mánnábearrašat leat dábálaččat álggahandásis ja dávjá lea sis gáržžes ekonomiija ja áigi. Go mánná givssiduvvo, sáhttá dat olles bearrašii dovdot liigenoađđin. Mii diehtit ahte ollugat fárrejit, buohccindieđihuvvojit, ožžot oađđinváttisvuođaid, ekonomalaš váttisvuođaid ja ovttaseallin boatkana.
Oza ovttasbarggu
Givssidandilis lea hui buorre jos guokte rávisolbmo sáhttiba veahkehit goabbat guoimmiska, ja ipmirdit ja doarjut goabbat guoimmiska. Dat ábuha ovttas ságastit givssidanášši birra, ja ovttas searvat skuvlačoahkkimiidda ja ráhkadit strategiija mo máná veahkehit ja doarjut.
Dovddas ahte dilli lea váttis ja ahte ášši sáhttá ipmirduvvot guovtte láhkai. Addi áiggi goappat guoibmáseatte. Muhtun áššiid sáhtát okto bargat, ja eará áššiid fas ovttas. Lea dehálaš doarjut goabbat guoimmiska. ja várret alcces ja goappašiidda áiggi beassat dákkár duođalaš dili badjel, nugo givssideapmi lea. Muital maid iežat guoibmái/nuppi ovddasteaddjái man dehálaš su doarjja lea dutnje. Čájet ipmárdusa ja leage gierdevaš. Jos guoibmát ii oainne váttisvuođa nu čielgasit go don, de sáhttá leat dan geažil go son dárbbaša eanet áiggi.
Ollu váhnemat/ovddasteaddjit ovttasbarget bures jos vel ásset ge iešguđet báikkis, maiddái givssidanáššiin.
Veahkehehket guđet guimmiideattet
Mánát geat givssiduvvojit čájehit suhttu ja fuolastumi oadjebas birrasis, nugo ruovttus, váhnemiidda ja oappáide/vieljaide. Go gierdevašvuohta geahččaluvvo, de lea hui buorre leat guovttis geat sáhttiba veahkehit goabbat guoimmiska.
Givssideapmi ii leat mihkkige “normáladilli”.
Givssideapmi lea heahtedilli mii sáhttá čuohcat dearvvašvuhtii, ja dan lea dávjá hui váttis čoavdit. Ale vuollán, dat ii galgga bistit agibeaivvi. Bargga givssidanáššiin systemáhtalaččat dassá go dat nohká ja dassá go mánná dovdá oadjebasvuođa.
Váldde vára alddát
Váhnenolmmožin dovddat váimmu bákčasa go oainnát ahte mánás ii leat buorre dilli. Noađđi šaddá ain stuorit jos skuvla ii dovddas váttisvuođa, ja bearrašii šaddá dilli ain váddáseabbo. Seammás fertet čájehit nanusvuođa ja bargat ulbmillaččat máná dihte. Ollugat eai sáhte iežaset birra smiehttat.
Dovddas ahte don leat erenoamáš váttis dilis, ja jos dovddat iežat váiban ja dorvvuheapmin, de dat lea lunddolaš. Ledjoneatnit ja –áhčit dárbbašit maid vuoiŋŋastit. Ráddje alcces áiggi ja čohkke searaid.
Jurddaš eará áššiid
Buorit ustibat juogadit váttisvuođaid ja fuolastumiid, ja máŋgii lea buorre earáiguin ságastit givssideami birra. Várut ahte sáhka ii šatta dušše givssideami birra. Dat sáhttá ustibiid vuoimmehuhttit. Eai buohkat ipmir maid givssideapmi mearkkaša, jos ieža eai leat dan vásihan. Ja dutnje sáhttá leat hui buorre jurddašit maiddái eará áššiid.
Ráhkat givssitkeahtes avádagaid
Givssidanášši lea dávjá hirbmat gáibideaddji, ja ii oppa imaš ge. Dat bávččagahttá oaidnit máná gillámin, ja lea hirpmástuhtti jos skuvla ii bargga barggus ja diktá givssideami joatkit. Lea lossat go bearrašat jorgalit sealggi. Olmmoš ferte dattege jurddašit ulbmillaččat gávdnan dihte mánnái buoremus čovdosa, jos vel vásiha ge váivves ja lossa dili. Givssidanášši sáhttá šaddat dakkár áššin man birra olmmoš álo jurddaša ja ságasta, birra jándora. Dalle lea dehálaš ráhkadit avádagaid gos givssidanášši ii namuhuvvo.
Vuoiŋŋas muhtumin. Vállje áiggi goas it bargga givssidanáššiin. Ovdamearkka dihte:
- Dán vahkkoloahpa eat galgga ságastit givssideami birra. Lea váttis hehttet dan ahte givssideami birra ii smiehta, muhto das lea stuora ávki jos dat ii leat temá.
- Dán astoáiggedoaimmas eat ságastala givssideamis. Dat lea givssitkeahtes avádat.
- Dán luomus ii galgga givssideapmi namuhuvvot.
Deattut eará positiivva doaimmaid mat eai guoskka skuvlabirrasii ja givssidanáššái. Sihke mánáide ja rávisolbmuide lea buorre vuoiŋŋastit.