Måned: juli 2020

Jos skuvla meannuda givssidanášši duođalaččat, de dat dábálaččat čovdojuvvo, ja jáhkkimis don it livčče lohkan dán gihppaga. Váttisvuođat šaddet jos givssideapmi duššindahkko ja jos skuvla ii guldal maid bearaš muitala. Dakkár oktavuođain lea hirbmat dehálaš duođaštit givssideami.

Skuvlii šaddá váddásut hilgut ášši jos givssideapmi duođaštuvvo. Duođašteamis lea stuora mearkkašupmi jos ášši váidojuvvo, manná váiddameannudeapmái ja riidočoavdinráđđái, dahje šaddá diggeáššin ja/dahje mediaáššin.

Gihppagis leat guokte váldostrategiija eastadit givssideami; vuosttas lea litna bargovuohki gos ovttasbargu váhnemiid ja skuvlla gaskka deattuhuvvo, nubbi lea mas vuoigatvuođat ja formála doaibmabijut deattuhuvvojit. Mii ávžžuhat čohkket duođaštusaid, sorjáskeahttá das goappá strategiija válljet.

Ráhkat fysalaš ja/dahje elektronalaš máhpa gosa rájat buot duođaštusaid mat gullet givssidanáššái.

Givssideapmi lea loavkašuhttimat guhkit áiggi badjel. Jos loavkašuhttin dáhpáhuvvá dušše ovtta geardde de dat ii oro nu dehálaš, muhto duođaš dan ge. Jos loavkašuhttin dáhpáhuvvá máŋgga geardde dihto vuogi mielde, de sáhttá duođaštusaid bokte oažžut buoret áddejumi das maid mánná lea šaddan gillát.

Duođaštanovdamearkkat:

• Govve vaháguvvamiid.
• Duođaš dáhpáhusaid čálalaččat ja čále dáhtona, áiggi, báikki ja oassálastiid. Dáhto earáid maid duođaštit geat leat oaidnán dáhpáhusa nannen dihte ášši.
• Čále logga máná iežas vásáhusaid vuođul, ja máná muitalusaid.
• Jos vejolaš gáibit čálalaš duođaštusaid; ovdamearkka dihte oahpaheddjiin, eará ovddasteddjiin, doaktáris ja vejolaš earáin geaidda ášši guoská.
• Vurke buot duođaštusaid.
• Árvvoštala ságastallamiid báddet.
• Fágaolbmuid duođaštusaide biddjo stuora deaddu. Gáibit doavtterduođaštusa jos vaháguhttimiid givssideami geažil lea dárbu duođaštit.
• Skuvllain lea buoremus čálalaččat gulahallat, ja buot čállosiid galggat vurket.
• Ane muittus ahte skuvla maid vurke čállosiid hui dárkilit. Buot maid dajat, barggat ja čálát sáhttá registrerejuvvot, ja jos čájehat badjelmeare suhttu ja láhttet dainna lágiin mii earáid mielas lea moaittehahtti, de dat sáhttá geavahuvvot du vuostá.

Lea lobiheapme diktit mánáid givssidit eará mánáid skuvllas, ja go givssidanášši čuoččáldahttojuvvo skuvlla vuostá, de sáhttet láhkarihkkumat fuomášuvvot mat dagahit ráŋggáštusrievttálašvásttu skuvlla jođihangoddái ja eaiggádii. Skuvlla jođihangoddi sáhttá dovdat iežas uhkiduvvon, ja ii oba leat ge eahpedábálaš ahte skuvla geahččala duššindahkat váiddaášši, ja fuotnut bearraša ja njeaidit luohtehahttivuođa.

Ale spiehkas, čále dan láhkai ahte buohkat sáhttet lohkat maid leat čállán, ja vuhtiiváldde bearrašdili duođalaččat. Boahttevaš lohkkit soitet leat váhnemat, fylkkamánni, suohkanbargit, politiija, advokáhtat ja journalisttat.

Ii dat leat nu álki, olbmos leat garra dovddut go oaidná mánás gillámin ja go ovddasvástideaddjit eai čađat bargguideaset. Geahččal almmatge. Čále teavstta, váldde bottu, loga jitnosit, áinnas iežat guoibmái, ja divo ovdal go sáddet. Loahpat čállosa buorremenolaš vugiin.