Ollu bearrašat váldet minguin oktavuođa go leat ráhkkaneamen skuvllain deaivvadit.
Dat orru gal iešalddis hui álki, muhto geavatlaččat dat lea váttis iešguđet sivaid geažil;
- Go mánás lea váivi, de dat dieđusge boktá garra dovdduid.
- Eanaš váhnemiin leat uhcán vásáhusat mo dákkár deaivvademiid galget hálddašit, ja ballet ahte máná skuvladilli ja dearvvašvuohta ii váldojuvvo doarvái duođas. Dat dieđusge hedjonahttá dili.
- Jos skuvla ii dovddas ahte givssideapmi dáhpáhuvvá, de dat mielddisbuktá ahte olmmoš šaddá eahpádussii das mo ášši galgá hálddašit.
- Olmmoš gii ieš lea vásihan givssideami sáhttá moaráskit. Muhtumin sáhttá olmmoš suhttat badjelmeare jos ieš lea vásihan heajos meannudeami skuvlla bealis. Muittut iežat ahte dat guoská mánnái, iige dutnje. Meannut ášši nu objektiivva go vejolaš.
Skuvlačoahkkimis sáhttá dáhpáhuvvat:
- Skuvla ii beroš čoavdit givssidanášši.
- Bearaš dovdá iežas uhkiduvvon muhtun oktavuođain.
- Čoahkkinbeavdegirji ii sisttisdoala dan mii čoahkkimis daddjui.
- Garra dovddut ja dalle lea álki suhttat.
- Dehálaš áššit eai ságastallojuvvo čoahkkimis.
- Skuvla lohpida ságastit givssidanášši birra givssideaddji bearrašiin, muhto geavatlaččat dat ii dahkko.
- Skuvla lohpida álggahit doaibmabijuid eastadit givssideami, muhto doaibmabijut eai álggahuvvo, dahje čađahuvvojit belohahkii váilevaš bohtosiiguin.
- Čuovvulanplána váilu
Gávdno go oktage gii sáhtašii veahkehit skuvlačoahkkimis?
Váhnemat leat váttis ja rašes dilis go mánás lea váivi, ja háliidit ahte skuvla čoavdá váttisvuođaid. Eatnašiidda lea dilli amas.
Veahkki sáhttá leat son gii dovdá givssidanáššiid, dahje muhtun geas lea juridihkalaš gelbbolašvuohta. Ášši dieđusge ii čuoza nu garrasit veahkkái go váhnemiidda, mii dahká ahte sutnje lea álkit bargat áššiin ja gávdnat čovdosiid.
Jos fylkkamánni mieđiha áššái, de sáhttá ohcat váiddaášši guoskevaš goluid buhtaduvvot, earret eará advokáhtagoluid.
Čoahkkima čađaheapmi
Mihttomearri
Čoahkkima ráhkkaneapmi ja čađaheapmi
Bearašovttasbargu
Lea hirbmat buorre ja ávkkálaš jos guktot ovddasteaddjit ovttasbargaba. Ráhkkaneahkki ovttas ja ráhkadeahkki oktasašplána čoahkkimii.
Čoahkkinráhkkaneapmi
Mearrideahkki áššelistu. Čále ovddalgihtii buot mii galgá meannuduvvot ja mo áššiid čuovvulit. Jos leahppi guovttis čoahkkimis, de sáhttibeahtti šiehtadit maid goabbáge galgá dadjat, go dalle čájeheahppi ovttaoaivilvuođa. Jurddaš ákkastallamiid ovddalgihtii. Hárjehala ovddidit ášši čielgasit, ja leage áššálaš ja ovddit oaiviliiddát gulul. Dalle lea buoret vejolašvuohta oažžut skuvlla beroštit áššis ja álggahit doaibmabijuid.
Ále čájet suhttu
Don it galgga goassige láhttet balddihahtti láhkai dahje eahpeáššálaččat. Dat billista ášši ja sáhttá geavahuvvot bearraša vuostá. Sáhtát ovddalgihtii hárjehallat dadjat dovdduide čuohcci váttis áššiid.
Duođaš givssideami
Duođaš givssideami nu dárkilit ja áššálaččat go vejolaš. Váldde duođaštusaid mielde. Váldde mielde formála givssidandefinišuvnna. Muital loavkašuhttimiid maid mánná lea gillán ja oaččo skuvlla mieđihit ahte dat lea givssideapmi. Várut ahte mieđiheapmi váldo mielde beavdegirjái.
Árvvoštala čoahkkima báddet
Bádden lea lobálaš go ieš lea čoahkkimis mielde. Geahččal oažžut earáid mieđihit rabas báddemii. Son gii bádde berre diehtit mo telefovnnain galgá báddet vai bádden čađahuvvo johtilit ja njuovžilit.
Čiegus báddema oktavuođas fertet báddema álggahit ovdal go boađát čoahkkimii, ja bidjat telefovnna veskui dahje lummii.
Geahča sierra kapihttala báddema birra.
Fuolat čuovvuleami
Dávjá dovdet sihke skuvla ja ovddasteaddjit unohisvuođa go givssideamis lea sáhka, ja háliidit nu johtilit go vejolaš čoavdit váttisvuođa. Givssideapmi sáhttá váikkuhit dasa ahte mánás rievdá láhttenvuohki guhkit áiggi badjel, ja dáhpáhuvvá hui hárve ahte okta ságastallan buktá guhkesáiggi bohtosiid. Ollugat movttáskit go leat beassan čoahkkima doallat skuvllain, muhto behtohallet sakka jos doaimmat eai čađahuvvo lohpádusaid mielde. Dan dihte lea ge hui dehálaš šiehtadit mo mearriduvvon doaibmabijut galget čuovvuluvvot. Dáhto dieđuid go ášši ságastallojuvvo givssideaddji bearrašiin. Fuolat ahte čoahkkimat/ságastallamat lágiduvvojit dávjá dan áiggis go doaibmabijut leat jođus, ja joatkke dassá go váttisvuohta lea čovdojuvvon. Vaikkoba 2-3 mánu maŋŋil go váttisvuohta lea nohkan. Guhkitáiggi rievdadusat eaktudit ahte leat gierdevaš ja it vuollán.
Ovdal go čoahkkin loahpahuvvo, de fertet šiehtadit makkár konkrehta doaibmabijut galget čađahuvvot, áigemeriid ja čuovvulanplána.
Referat!!!
Avklar eksplisitt i møtet hva som skal stå i referatet. Få med skolens erkjennelse av mobbeproblemet. Få med konkrete tiltak, med oppfølging og konkrete datoer.
Beavdegirji ii sisttisdoala čoahkkima mearrádusaid
Jos vel leat ge ráhkkanan skuvlla čoahkkimii, ja čađahan buot mii dás ovdal lea namuhuvvon, de sáhtát vásihit ahte beavdegirji maid oaččut ii sisttisdoala dan mii čoahkkimis celkojuvvui.
Mii ávžžuhat skuvlii sáddet divvojuvvon beavdegirjji ja gáibidit ođđa beavdegirjji jos gávnnat boasttuvuođaid. Maiddái sáhtát dáhtut earáid maid vuolláičállit duođaštan dihte bearraša veršuvnna, dahje eará láhkai duođaštit boasttuvuođaid.
Jos skuvla ii divo čoahkkinbeavdegirjji, de sáhttibehtet gáibidit ahte divvojuvvon beavdegirji vurkejuvvo ja čuovvu álgobeavdegirjji. Vurke divvojuvvon beavdegirjji duođaštussan. Gáibit geahččat máná máhpa ja dárkkis ahte dieđut leat riekta.